Není to ani 14 dní, co Donald Trump nastoupil do úřadu prezidenta Spojených států, a už zahájil svou ostrou politiku. Pojďme se podívat, jak jeho kroky ovlivnili finanční sektor.
Prvním velkým krokem bylo oficiální vypovězení smlouvy TPP, a pozvání si na kobereček šéfy velkých nadnárodních firem. V bílém domě pak Trump těmto lidem vysvětlil, že pokud jejich výrobní politika bude obsahovat systém vývozu a montáže výrobků v zahraničí a jejich následný dovoz zpět do států, mohou se těšit na vysoké dovozní daně. Na oplátku jim však bylo přislíbeno, že je nový prezident zbaví zbytečné regulace, dokonce padl údaj 75% a plošně jim také sníží daně.
Momentálně se dá jen velmi těžce odhadnout, zda tento mikromanagement v podání nového prezidenta bude či nebude mít úspěch v podobě vyššího růstu pracovních míst v USA. Avšak z prvních Trumpových kroků je patrné, že bude chtít dostát svých předvolebních slibů. Trochu to připomíná situaci po hlasování o brexitu v loňském červnu, kdy se řada expertů i trhy mýlili v odhadu výsledků hlasování a hrubě podcenili ochotu britských politiků dostát svým voličským slibům, které byli primárně namířené na vyvedení Velké Británie pryč z EU.
S Brexitem v poslední době silně souvisí také rozhodnutí ústavního soudu, zda britská vláda může aktivovat článek 50 o vystoupení z UE a to bez souhlasu parlamentu. Právní spory pak mohou být brzdou v politice Donalda Trumpa. Jeho snaha o rychlou likvidaci obchodních dohod, jako je například obchodní daň v USA. Právě to může být velmi nepříjemný legislativní oříšek, možná ještě tvrdší, než hladké vystoupení z EU.
