Jak na danění přivýdělku z podnikání

Vyjít pouze s jedním příjmem se v dnešní době stává těžší a těžší. Mnoho lidí proto volí variantu přivýdělku prostřednictvím svého podnikání. Ovšem i peníze, které plynou z této činnosti, je nutné zdanit.

Pokud jsou vaše příjmy obohacovány o výdělek z podnikatelské činnosti, pak si musíte hlídat, aby tato částka nepřesáhla více jak 6 tisíc korun ročně. Pokud se tak stane, pak vás čeká konfrontace s daňovým přiznáním. Vedlejší příjem totiž zabraňuje vašemu zaměstnavateli, aby vám vypracoval zúčtování.

Pokud v zaměstnání odvádíte sociální a zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, pak bude vaše podnikání z hlediska daní vedlejší činnosti. V prvním roce této činnosti, která je klasifikovaná jako vedlejší, nemusíte odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pojistné se bude odvádět až po podání prvního přehledu. V případě vedlejší činnosti se pak bude odvozovat od reálného výdělku z podnikání.

Pro zdravotní pojištění podobná rozhodná částka stanovena není. Platí však, že zálohy se hradit nemusí a pojistné za podnikatelskou činnost se odvede po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečně dosaženého zisku. U vedlejší činnosti neplatí minimální vyměřovací základ, a je tedy možné se vyhnout placení minimální záloh, tak jak to dělají osoby, které mají podnikání jako hlavní činnost.

I při podnikání na vedlejší činnost lze uplatňovat výdajové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Je však nutné sledovat, aby využíváním daňového paušálu nedošlo k odebrání nároku na daňovou slevu na vyživovanou manželku nebo daňové zvýhodnění na dítě. K tomu dojde v momentě, kdy součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně.

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*